Stítná zláza

Obecnì

Stavba a funkce stítné zlázy

Nedostatek jódu

Struma (vole) z nedostatku jódu

Zvýsená funkce stítné zlázy (hypertyreóza)

Léèba zvýsené funkce stítné zlázy

Snízená funkce stítné zlázy (hypotyreóza)

 

Obecnì

Situace v Evropì ukazuje, ze cca 10 % populace má zvìtsenou stítnou zlázu, coz se projevuje jako struma. Ve stáøí stoupá tento podíl dokonce na 40 - 50 %. Mnoha lidem by od tohoto problému mohlo pomoci vèasné léèení. Mnohé z operací, které se kazdý rok provádìjí, by nebyly nutné. Poèet nových onemocnìní zvýsenou funkcí stítné zlázy v Evropì èiní nìkolik stovek tisíc roènì.

Stavba a funkce stítné zlázy

Stítná zláza je umístìna, jak jiz název napovídá, jako stít pøed prùdusnicí. Má motýlovitý vzhled a hmotnost u zen az 18 gramù a u muzù az 25 gramù.

Stítná zláza vyluèuje sekret dovnitø do tkánì a odtud do krve. Tyto sekrety se nazývají hormony. Hormony stítné zlázy jsou nepostradatelné. Rozhodující slozkou tìchto hormonù je jód, který je pøijímán prostøednictvím vody a potravy. Z jódu a bílkovinných stavebních prvkù vytváøí stítná zláza trijodtyronin a tetrajodtyronin, zkrácenì nazývané T3 a T4. Tyto hormony jsou podle potøeby pøedávány tìlu.

Hormony podporují vývoj a rùst, zesilují procesy látkové výmìny a pøemìnu energie, mají velký význam pro vývoj centrální nervové soustavy a pro dusevní vývoj. Pøevedeno na spoleèného jmenovatele: ztráta její funkce brzdí tìlesné a psychické zivotní procesy, zvýsení její funkce je urychluje.

Nedostatek jódu

V Evropì pøijímá populace právì 1/3 doporuèené dávky. Doporuèená dávka je 150 - 200 mikrogramù. V obdobích hormonálních zmìn, jako je puberta, tìhotenství a pøechod, je potøeba dokonce jestì vyssí. Zeny jsou díky svému menstruaènímu cyklu proto postizeny tøikrát èastìji nez muzi.

Zvýsit pøísun jódu je snadné
V domácnosti jiz pouzívejte pouze jódovanou kuchyòskou sùl. Vzhledem k tomu, ze prùmyslovì vyrábìné potraviny vìtsinou jestì nejsou ochucovány jódovanou solí, nestaèí pøísun prostøednictvím spotøeby v domácnosti pro pokrytí potøeby. Kromì toho znamená vysoký pøísun soli nebezpeèí vysokého tlaku krve a s tím spojených onemocnìní srdce a krevního obìhu.

Nejdùlezitìjsím zdrojem zvýsení pøísunu jódu jsou vsak moøské ryby (okouník moøský, losos, makrela, treska), tedy nikoli sladkovodní ryby jako napø. pstruh. Spotøebujete-li dvakrát týdnì jednu porci moøské ryby, nemusíte si s nedostatkem jódu dìlat zádné starosti. Konzumovat byste mìli pokud mozno èerstvé nebo mrazené ryby, protoze zpracované výrobky jiz skoro zádný jód neobsahují. Peèení nièí ménì jódu nez vaøení.

Rozdìlení stupòù závaznosti nedostatku jódu podle vyluèování jódu v moèi (WHO)

stupeò I	vyluèování 50 - 150 g jódu / g kreatininu
stupeò II	vyluèování 25 - 50 g jódu / g kreatininu
stupeò III	vyluèování ménì nez 25 g jódu / g kreatininu

V Evropì se vyskytuje nedostatek jódu I. nebo II. stupnì.

Struma (vole) z nedostatku jódu

Strumu z nedostatku jódu zpùsobuje, jak vyplývá z názvu, nedostatek jódu. Není-li k dispozici dostateèné mnozství jódu, nemùze být vytváøen hormon stítné zlázy. V dùsledku toho klesá jeho hladina v krvi. Tento nedostatek je hlásen zpìt do mozku, který stítnou zlázu podnìcuje k tomu, aby produkovala více hormonù pro látkovou výmìnu. Aby se pøizpùsobila této situaci, stítná zláza se zvìtsuje, aby i zbývající jód v tìle vyuzila. Z nedostatku jódu tedy vzniká nadbytek tkánì. To znamená, ze stítná zláza se pøi trvalém nedostatku jódu pokousí kompenzovat jej svým rùstem.

Rozdìlení velikosti strumy podle palpaèního nálezu podle doporuèení WHO

stupeò I	struma je hmatná
stupeò Ia	pøi zaklonìní hlavy neviditelná
stupeò Ib	pøi zaklonìní hlavy viditelná
stupeò II	struma viditelná pøi normálním drzení tìla
stupeò III	hodnì velká struma, viditelná jiz z dálky

Jak dlouho struma roste, závisí pravdìpodobnì na stupni nedostatku jódu a na tom, do jaké míry nutí nedostatek jódu stítnou zlázu k rùstu. Avsak kdy je dosazeno stavu nedostatku jódu a kdy jestì ne, to je definováno individuálnì. Schopnost bunìk vyuzívat jód je u kazdého èlovìka jiná. Struma mùze existovat mnoho let, nez dojde k funkèním selháním. Pokud se struma neléèí, dojde k takovým selháním témìø vzdy, napø. ve formì zvýsené funkce stítné zlázy.

Zvýsená funkce stítné zlázy (hypertyreóza)

Tvoøí-li se ve stítné zláze pøílis mnoho hormonù stítné zlázy, pak dochází k zaplavení tìla hormony stítné zlázy, a vznikají pøíznaky zvýsené funkce stítné zlázy (hypertyreózy).

Pøi zvýsené funkci stítné zlázy se mohou vyskytovat tyto potíze:

snízení tìlesné hmotnosti

zvýsená chu k jídlu

zvýsení srdeèní frekvence

nervozita, neklid

èastá stolice

spatné snásení tepla, vlhká pokozka

vypadávání vlasù

únava

svalová slabost

poruchy cyklu

Kardiovaskulární systém:
Zrychlený a nìkdy nepravidelný puls, mírnì zvýsený tlak krve.

Pokozka:
Pokozka je teplá, sametovì hebká, hodnì se potíte. Postizení upøednostòují chladnìjsí místnosti, oblékají se lehce. Nehty se snadno lámou a pøi èesání je mozné zaznamenat velkou ztrátu vlasù. Vlasy jsou hedvábnì mìkké, "nesedí".

Trávicí systém:
Náchylnost k prùjmùm nebo èastìjsímu vyprazdòování stolice. Døíve pevná stolice je nyní mìkká.

Svalstvo a kosterní systém:
Mùze vzniknout mírná osteoporóza, svalová slabost, bolesti svalù a pocit napìtí.

Krev:
Mírná chudokrevnost.

Hormonální systém a metabolismus:
Poruchy menstruace, snízení libida a potence. Pøi nedostateèné léèbì v tìhotenství hrozí potraty, pøedèasné porody nebo znetvoøení.

Nervový systém:
Vyskytuje se nervozita. Spatnì se ovládáte. Èasto se vyskytuje neklid, nemotivované pohyby a poruchy spánku. Popudlivost se mùze vystupòovat az do tìzkých psychotických stavù.

Struma:
Èasto dochází ke zvìtsení stítné zlázy, pøípadnì se vytváøí souèasnì se zvýsenou funkcí. Viditelná struma mùze také nìkdy chybìt.

Oèi:
Pøi Basedowovì chorobì se mùze vyskytovat slzení, pocit cizího tìlíska, svìtloplachost, zarudnutí a vystoupení oèí.

Zvýsená funkce stítné zlázy je napø. výrazem samovolnì se vytvoøivsích oblastí stítné zlázy, které se vydìlily z tkánì a staly se autonomními. Mùze vsak být zpùsobena také Basedowovou chorobou. Celkovì tvoøí obì tato onemocnìní 95 % hypertyreózy.

Pøíèiny zvýsené funkce stítné zlázy

imunitní tyreopatie (Basedowova choroba)

autonomie

zánìt

sekundární hypertyreózy

produkce hormonù mimo stítnou zlázu: napø. metastázy karcinomù

zvenèí zpùsobená hypertyreóza: napø. léky

Autonomie
Pojmem autonomie se rozumí nezávislost urèitých funkcí na regulativních vlivech. U stítné zlázy se buòky vyhýbají regulaci a neøízenì tvoøí hormony. Z tìchto bunìk se stávají "uzliny", které se pøed produkèním úsilím zahøívají. Autonomie se mùze vyskytovat jako jednotlivá uzlina (unifokální autonomie nebo autonomní adenom), ve formì více uzlin (multifokální autonomie), nebo jako roztrousený shluk bunìk (diseminovaná autonomie). Autonomie se sice vyvíjí pøednostnì ve starsích strumách, nezøídka se vsak vyskytuje i v normálnì velkých stítných zlázách. To znamená, ze ani lidé bez strumy nejsou v bezpeèí pøed zvýsenou funkcí zpùsobenou autonomií.

Basedowova choroba
Jestlize pøíèinou zvýsené funkce není autonomie, nasvìdèuje mnohé tomu, ze jde o Basedowovu chorobu. Jedná se o takzvané autoimunitní onemocnìní: Pøitom jsou tvoøeny rùzné obranné bílkoviny (protilátky) obranného systému tìla proti buòkám stítné zlázy. To znamená, ze imunitní systém, jinak ochránce proti nemocem, které napadají tìlo zvenèí i zevnitø, je zde sám èlánkem øetìzce pøíèin. Stítná zláza "si myslí", ze protilátky jsou stimulující øídicí hormon stítné zlázy (TSH) a zaèíná produkovat hormony. Tak dochází k její zvýsené funkci. V 60 % pøípadù mají pacienti s Basedowovou chorobou silnì vystupující oèní bulvy. Lymfatickým systémem tyto obranné bílkoviny pronikají do hloubi oènic. Také zde se jedná o autoimunitní proces. Ve vzácných pøípadech je zasazena tøetí oblast: pøední partie bércù. Proè obranný systém najednou útoèí sám na sebe, není zatím jasné. Pøíèina tkví snad jednak v genech, ale také se zdá, ze nìjakou roli hrají psychické a hormonální procesy.

Nejèastìjsí poruchy zdraví pøi Basedowovì chorobì jsou psychické povahy.

Léèba zvýsené funkce stítné zlázy

Medikamentózní léèba
Basedowova choroba má jakozto autoimunitní onemocnìní tendenci k samoléèení. K pøemostìní az k involuci chorobných procesù má medikamentózní léèba smysl. Pøi Basedowovì chorobì se proto upøednostòuje tyreostatická dlouhodobá terapie. Doba trvání choroby má rozhodující význam pro volbu optimální formy léèby. Pacienti s "èerstvou" hypertyreózou jsou zpravidla léèeni medikamentóznì. Trvají-li po 1 - 2 letech stále známky toho, ze bez léèení by stále jestì trvala hypertyreóza, mìlo by se uvazovat o operativním zpùsobu léèby. Tyreostatika jsou látky brzdící èinnost stítné zlázy, které tlumí produkci hormonù tím, ze brání stítné zláze v pøijímání jódu.

Autonomie pod tyreostatiky neustupuje, potud zde léèba tyreostatiky slouzí zpravidla jako pøíprava definitivní terapie (operace nebo léèba radiojódem).

Inhibitory funkce stítné zlázy tlumí produkci hormonù, ale ne tìch, které jiz byly vyprodukovány a jsou "na skladì". Proto se úèinek dostavuje opozdìnì. Po dobu jednoho az tøí týdnù znepokojivé pøíznaky stále trvají. Nìkdy se kromì pøípravkù na stítnou zlázu pøedepisují také sedativa. Poèáteèní dávka se øídí podle pacienta a podle úèinné látky inhibitoru funkce stítné zlázy. Jestlize se asi po 4 týdnech potíze normalizují, snízí se dávka na minimum tak, aby stítná zláza zcela neochabla.

Tìhotenství a kojení
Mateøská hypertyreóza v prùbìhu tìhotenství mùze vznikat souèasnì se zvýsenou mírou potratu a znetvoøení. V 10. - 14. týdnu tìhotenství zaèíná produkce hormonù plodu. Dávka tyreostatického léku musí být udrzována na co nejnizsí úrovni. V posledním trimestru tìhotenství se hypertyreóza èasto zlepsuje spontánnì.

V dobì kojení je jódová terapie dobrá pouze pøi strumì z nedostatku jódu. Inhibitory funkce stítné zlázy vsak pøecházejí do mateøského mléka. V prùbìhu kojení se volí tyreostatikum propylthiouracil, protoze koncentrace v mateøském mléce dosahuje maximálnì desetinu koncentrace v krevním séru matky.

Nicménì gynekologové, specialisté na stítnou zlázu a dìtstí lékaøi by v tìchto pøípadech mìli v kazdém pøípadì spolupracovat.

Úèinky léèby
Jestlize byla léèba zvýsené funkce stítné zlázy úspìsná, klesá produkce hormonù, metabolismus se normalizuje a tìlesná hmotnost se opìt zvysuje. Nìkdy dokonce nad pùvodní hodnotu, protoze potravní návyky jsou jestì pøizpùsobeny zvýsenému metabolismu.

Je také tøeba vzít v úvahu, ze jednou existující svalová slabost potøebuje èas, nez je znovu odstranìna. Proto není mozné oèekávat okamzité obnovení normálního stavu.

Klid a setrnost
Nadmìrnì aktivní stítné zláze lze èelit klidem a setrností. Pacientùm prospívá spánek a procházky. Od rodinných pøíslusníkù to vyzaduje mnoho porozumìní, protoze navenek vypadá vsechno normálnì, uvnitø vsak jestì zuøí bouøe. Kromì toho by se mìli pacienti vyvarovat opalování a sportování. Samozøejmì i kouøení patøí k vìcem, kterých by mìl pacient zanechat.

Zamezení pøíjmu jódu
Pøi zvýsené funkci stítné zlázy jsou potraviny obsahující jód tabu. Na jídelníèku by nemìly být moøské ryby. Avsak vzhledem k tomu, ze pøedtím v dùsledku výzivy vznikl nedostatek jódu, toto nebude problém.

Léèba radiojódem
Léèba radiojódem se dnes pouzívá u milionù lidí na celém svìtì jiz více nez 50 let. Radioaktivní jód je pøednostnì pøijímán hormonálními buòkami, jejichz metabolismus je zvýsený. Pøi Basedowovì chorobì jsou zasazeny vsechny buòky, pøi autonomii jsou dostizeny nemocné èásti. Nezádoucí tkáò stítné zlázy tak je èistìna, dùkladnì a bez komplikací eliminována, a s ní také hypertyreóza. Ozaøování se odehrává na místì a zùstává omezeno na toto místo. Dávka se stanovuje individuálnì a øídí se pravidlem "tak málo, kolik je mozné, jen tak mnoho, kolik je nutné". Okolní tkáò není ozaøována a neutrpí zádné skody. Z dùvodù ochrany pøed záøením probíhá léèba v podmínkách hospitalizace. Radiojód dìlá svou práci sice dùkladnì, zato to vsak vyzaduje o nìco více èasu. Teprve po 4 týdnech se rozvine jeho úèinek. Od té doby je nutné dávat pozor na snízenou funkci stítné zlázy.

Operace
Operace stítné zlázy je dnes tøetí nejèastìjsí operace, po operaci slepého støeva a tøíselné kýly. Operace se provádí u velkých strum, které napø. zuzují prùdusnici, nebo v pøípadì uzlinových zmìn. Nìkteré uzliny jiz nepøijímají jód, takze léèba radiojódem by byla neúèinná. Operace se provádí teprve tehdy, kdyz medikamentózní pøípravná léèba normalizovala metabolismus. Tímto zpùsobem se pacient zbaví hypertyreózy nejrychleji. Odstranìním nebo ponecháním malého zbytku stítné zlázy mùze nastat snízená funkce, kterou je pak nutno léèit tabletami s hormony stítné zlázy. Platí vsak: radìji zdravý èlovìk se snízenou funkcí, nez psychicky zatízený se zvýsenou funkcí.

Snízená funkce stítné zlázy (hypotyreóza)

Narozdíl od zvýsené funkce má v tomto pøípadì tìlo k dispozici pøílis málo hormonu stítné zlázy. Pøíèiny jsou vrozené, zpùsobené zánìty nebo extrémním nedostatkem jódu.

Snízená funkce stítné zlázy (hypotyreóza) se vyvíjí pozvolna. Vzhledem k tomu, ze vsechny tìlové buòky jsou na hormonu stítné zlázy závislé, pùsobí jeho nedostatek také vsude. Pøes dvì tøetiny pacientù si stìzuje na snízení výkonnosti, slabost, letargii, únavu, mrazení, zácpu, zhorsení pamìti. Celkovì snízená látková výmìna spolu s tìlesnou neèinností, ale nezmìnìným pøísunem potravy pak vede k nadváze. Dalsí tìlesné stavy se projevují ukládáním vody, v oèních víèkách voda zpùsobuje otoky. Prsty otékají. Pokozka vysychá a bledne a nìkdy na ní také vznikají skvrny.

Léèba snízené funkce stítné zlázy

Vzhledem k tomu, ze snízená funkce stítné zlázy je dùsledkem nedostatku hormonù, spoèívá léèba v podávání hormonù stítné zlázy, jako je napø. tyroxin (T4). Synteticky vyrobený hormon je s hormonem tìlu vlastním identický, takze pøi správném dávkování není tøeba oèekávat zádné nezádoucí úèinky.